Atým
Mýto přivítalo Rapid a dal se očekávat zajímavý zápas. A to se také dostavilo, bohužel chyběly jen góly. A to má dva jednoduché důvody – Jan Vild a Jiří Liška. Oba gólmani předvedli několik skvělých zákroků a hlavně hostující brankář svůj tým podržel, když chytil penaltu, kterou kopal právě Jan Vild.
TJ Slavoj Mýto
Petr Nykles, trenér: Ve finále si myslím, že to byl hezký zápas, i když 0:0. Řekl bych, že to byl pěkný, rychlý fotbal. Chtěli jsme doma vyhrát a nakonec jsme k tomu měli o něco blíž. Remíza je ale zasloužená. Rapid měl třeba tři velké šance, my také zhruba tři až čtyři. Když ale kopete v 88. minutě penaltu, už si myslíte, že vyhrajete. Musím pochválit obě mužstva, terén byl dobrý a fotbal se musel líbit. Skopový šel ve druhém poločase sám na bránu, Rapid měl ve druhém poločase také dvě velké šance. Bod s těžkým soupeřem beru.
Rapid Plzeň
Zbyněk Jiskra, trenér: Zápasu nechybělo nic, jen góly. Přestože šance byly na obou stranách, zápas střelce neměl. Myslím, že jsme byli o něco aktivnějším týmem, ale proti skvělé obraně Mýta jsme se těžko prosazovali. Domácí byli k vítězství blíže, protože v 88. minutě neproměnili penaltu. Musím kluky pochválit, protože proti výbornému soupeři odehráli a odbojovali velmi dobrý zápas.
TJ Slavoj Mýto – RAPID Plzeň 0 : 0 ( 0 : 0 )
ŽK : Jiskra
Sestava : Liška – Bezukh , Řezníček , Hubený , Kolena (46.Fikrle Šimon) – Klekner (66.Kotěšovec) , Jandík , Ježek , Matoušek (80.Kadlec) – Fikrle M. (Váňa) – Černický
Btým
V Malesicích začali lépe domácí. Nejprve neprostřelil brankáře soupeře v samostatném úniku Matěj Krásný, aby si o dost lépe vedl střelou z první po přihrávce Milana Legáta skórující Jaroslav Havlíček. Rapid mohl odpovědět, ale úplně volný Jan Holík v samostatném úniku selhal. V 32. minutě přišla nejkurióznější situace zápasu. Při střetu domácího obránce s útočníkem hostů v pokutovém území rozhodčí přerušil hru. Následoval míč rozhodčího, který však rozhodčí vykutálel domácím mimo vápno a brankář, který už byl v tu dobu pod tlakem napadajících útočníků, chytil balon do rukou, a jelikož byl poslední, následovala tak červená karta. Do branky domácích musel jít hráč z pole a Malesice čekala těžká šichta. Rapidu se do poločasu podařilo vyrovnat, když přetažený míč Lepiče vrátil před branku Křen a Jan Holík hlavou rozvlnil síť. Hosté mohli jít i do vedení, Čupalka ale prázdnou branku po špatné rozehrávce netrefil.Ve druhém poločase byly karty rozdány jasně, ale Rapidu se do postavené obrany domácích dostávalo špatně. Vyložených šancí bylo poskromnu, z první ve druhém poločase ale padl gól, když se domácí zmocnili míče po tvrdém zákroku u autové čáry, čehož využil nahrávající Krásný a zakončující David Dmitrovič na malém vápně. Hosté se nejspíše po právu vztekali, nic platné jim to však nebylo. Zápas byl od té doby ještě více vyhecovaný. Rapid mohl znovu srovnat krok, Hamáček ale trefil z malého vápna jen blokujícího obránce. Následně si oba týmy připsaly neúspěšné zakončení z rohového kopu, aby v samotném závěru domácí přidali pojistku po přesné hlavičce Tomáše Vejvody.
Ohlasy k zápasu
TJ Sokol Malesice
Petr Dobrý, trenér: Já jsem před sezónou přišel z Domažlic, kde jsem působil osm let v roli asistenta ve třetí lize s Pavlem Vaiglem a Pavlem Horváthem, takže jsem moc nevěděl, co od toho očekávat. Přeci jenom I.B třída je oproti tomu rozdíl. Nakonec mi kamarádi z Malesic přemluvili, abych jim pomohl trochu stabilizovat tým a zastavit pád, tak jsem na to kývnul. U týmu jsem měsíc, takže moc času nebylo, ale vlítli jsme na to, když jsme v začátku byli trochu lepší, dali jsme gól a zaslouženě vedli. Pak přišla sporná situace, když jsme vůbec nevěděli, co rozhodčí zapískali. Nakonec to byl míč rozhodčího, my mysleli, že budeme kopat nepřímý kop, takže sudí hodil míč rozhodčího a náš gólman to chytl vedle vápna, že si to připraví a odkopne, ale byla z toho červená karta. Já ráno pracně sháněl brankáře Jirku Hrubého, takže jsme o něj rychle přišli a stejně šel do branky hráč z pole. O deseti jsme hráli hrozně dlouho, ale i tak jsme byli vyrovnaným soupeřem. Po červené kartě to bylo vyhecované a trochu tvrdší utkání, protože se oba týmy nakonec cítily ukřivděné. O poločase jsme si řekli, že budeme poctivě bránit a hrát z bloku, a pak budeme schopni z brejků zahrozit rychlými hráči, což nám dvakrát vyšlo, přidali dva góly a myslím si, že jsme zaslouženě vyhráli 3:1. Kluci za mě ve druhém poločase ukázali bojovnost a charakter kabiny.
Rapid Plzeň B
Michal Kořenek, hráč: Začátek zápasu byl v poli poměrně vyrovnaný, my se ale dostávali k bráně domácích jen sporadicky…jestli vůbec…A po čtvrt hodině jsme inkasovali. Do té doby vše vypadalo jako normální zápas, postupem času ale byla zvláštní rozhodnutí sudího být častější a častější. A nutno podotknout, že na obě strany. Ať už to byly abnormálně pozdě dopísknuté výhody, fauly, které nebyly fauly, nebo nefauly, které podle sudího fauly byly…Po půl hodině hry pak nastala situace, kterou vlastně ani teď, několik hodin po zápase, stále nechápu. Souboj našeho útočníka s domácím obráncem. Ten měl nohu kdovíjak vysoko a trefil našeho útočníka do hrudi. Sudího ani nenapadlo penaltu pískat a mě další jeho podivné rozhodnutí nijak zvlášť nerozhodilo, protože už si na to člověk tak trochu utvořil imunitu. Občas se takové situace, v případě, že obránce útočníka netrefil, řeší nepřímým kopem. Aspoň myslím. Několikaminutová rozprava, které se účastnilo tak 15 lidí a vypadalo to tam jak na summitu NATO, měla svůj finální verdikt. Tím ale tahle šmakuláda ani náhodou nekončí. Brankář Malesic totiž situaci patrně špatně pochopil a přišlo mi, že si chtěl rukou postavit míč do vápna a rozehrát ze země přímý kop. Rozhodčí tasil červenou pro gólmana malesického týmu a oči rázem nevypadávaly z důlků nám, ale domácím. Opět další několikaminutová hádka, která vyvrcholila tím, že trenér domácích obešel zhruba 80 metrů, aby z místa za bránou počastoval rozhodčího přívlastky různých typů. Po chvilkovém fénu se vrátil do své technické zóny…bez karty. Ta by samozřejmě nic neřešila, ale aspoň by člověk věděl, kde jsou nějaké mantinely. Ty tam ale asi žádné nebyly. My každopádně chtěli co nejdříve vyrovnat, už jen proto, že jsme věděli, že v bráně není gólman, ale hráč z pole. Brzy se nám to povedlo a do poločasu jsme mohli skóre otočit. Okének v domácí obraně byla spousta, naše řešení ale bylo často dost otřesné. Před druhou půlí si domácí uvědomili, že to, co jim fungovalo prvních 30 minut, už fungovat nebude, a tak se, nutno říct, velmi správně, zatáhli. My měli územní převahu, tím ale výčet pozitiv z naší strany končí. Až na pár střel, které minuly branku, jsme si nic nevytvořili. No a bylo hůř. Dvanáct minut před koncem jsme i v početní převaze inkasovali. Řekl bych, že akci předcházel jasný faul u domácí střídačky, kdy malesický hráč toho našeho celkem nehezky naremploval na domácí lavičku. Každý soudný člověk musí uznat, že to faul byl, a pokud ne, tak má asi problém. Problém jsme ale měli v tu chvíli my, kdy jsme ze zápasu, ve kterém jsme měli bodovat, ne-li vyhrát, neměli ani bod. Závěrečné minuty se, vlastně stejně jako celý zápas od onoho klíčového momentu ve 32. minutě, hrály s velkými emocemi, zbytečnými fauly a plno nadávkami z obou stran. Nevím, co se všechno smí nebo nesmí říct na adresu sudího, ale prostě je škoda, že kvůli několika rozhodnutím sudího, nad kterými často zůstával rozum stát, se pohádaly dva týmy včetně laviček a snad jen malým zázrakem se nikomu nic nestalo. Zápas plný soubojů by to byl určitě i tak, tohle ale bylo zkrátka moc. Na závěr posílám gratulace do Malesic! V neděli přijedou na Rapid Kralovice. Já se těším na Lukáše Sládka a doufám, že už zapíšeme nějaký bod.
TJ Sokol Malesice – RAPID Plzeň B 3 : 1 ( 1 : 1 )
branka : Holík J.
ŽK : Harmady , Holík T.
Sestava : März – Lepič , Kořenek M. , Hrubý ( 84.Zhetpisbekov) – Harmady – Křen (63.K.Jílek) , Hamáček , Janout , Kabát – Čupalka – Holík J. (84.Valenta)